Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniklá vypálením keramického těsta tvořeného směsí kaolinu,...
Historie kavárenství
Kavárenství, jak ho známe dnes, má hluboké kořeny, které sahají až do starověkých civilizací Blízkého východu a severní Afriky. Káva, samotná esence kavárenství, se začala pěstovat v oblasti dnešní Etiopie, odkud se její obliba šířila dál.
Počátky: Arabský svět a první kavárny
Legenda praví, že kávu objevil etiopský pastevec koz jménem Kaldi, který si všiml, že jeho stádo bylo po konzumaci plodů jisté rostliny energičtější. Kaldi tuto plodinu přinesl mnichům v klášteře, kteří si všimli jejích povzbuzujících účinků a začali ji používat k prodloužení modliteb.
Skutečné centrum rozvoje kavárenství se však nacházelo v arabském světě, zejména v Jemenu. V 15. století zde mniši zkoušeli kávu jako způsob, jak zůstat bdělí při náboženských obřadech. Odtud se káva rozšířila do Mekky a později do Káhiry, kde vznikly první kavárny, známé jako qahveh khaneh. Tyto kavárny byly nejen místem pro konzumaci kávy, ale také středisky intelektuálního života, kde se setkávali filozofové, umělci a obchodníci.
Kavárny v Evropě: Luxus a intelektuální centra
V 17. století dorazila káva do Evropy, a to především díky benátským obchodníkům, kteří přivezli tuto exotickou surovinu z východu. První evropská kavárna byla otevřena v Benátkách v roce 1645. Zájem o kávu a kavárny se rychle rozšířil po celém kontinentu.
V Anglii vznikaly tzv. "penny universities", kde si hosté mohli za penny koupit šálek kávy a přitom diskutovat o politice, vědě a filozofii. Kavárny se staly intelektuálními centry, kde se setkávali učenci, obchodníci a umělci. V Paříži se káva stala nedílnou součástí kulturního života, což vedlo k vzniku známých kaváren, jako je Café Procope, kde se setkávali Voltaire, Rousseau a další slavní myslitelé.
Průmyslová revoluce a kavárny jako symbol modernity
V 19. století, během průmyslové revoluce, se káva stala dostupnější širším vrstvám obyvatelstva. Rozmach obchodních cest a vývozních tras vedl k tomu, že se káva stala jednou z nejobchodovanějších komodit na světě. V mnoha evropských městech vznikaly luxusní kavárny, které se staly symbolem společenské prestiže a modernity.
V tomto období také začaly vznikat specifické kavárenské kultury v různých městech – například vídeňská kavárna, kde se kombinovala konzumace kávy s bohatým výběrem dezertů, nebo kavárenská kultura v Budapešti a Praze, kde kavárny sloužily jako útočiště pro umělce a intelektuály.
Moderní kavárenské řetězce a globalizace
Ve 20. století se kavárny začaly proměňovat s rozvojem globalizace a komercionalizace. Spojené státy přinesly koncept rychlých kavárenských řetězců, jako je Starbucks, který začal svůj vzestup v 70. letech 20. století. Starbucks a další podobné společnosti dokázaly přetvořit tradiční koncept kavárny na moderní prostor pro setkávání, práci i odpočinek.
V současnosti jsou kavárny součástí každodenního života milionů lidí po celém světě. Od tradičních kaváren s dlouhou historií, které si uchovávají své jedinečné kouzlo, po moderní řetězce zaměřené na rychlost a pohodlí. Káva zůstává symbolem společenského života, intelektuálního prostředí a příjemné atmosféry.